Setkání Ulrycha Schnausee, Arvo Pärta a Steva Raicha na kluzišti v Modřanech.
Otevřete srdce, Nils na vlnách melancholie přilétá. Atmosféra silná i o účast lidí na nahrávání. Domnívám se, že to je jedna z důležitých ingrediencí Nielsova lektvaru. Jedno-duché a dobře propracované náměty na minimalisticko-melancholické písně. Občas projede Amélie ve své kuželce, občas zašumí přímořský vítr, vlny se vzdouvají, někdo vytáhl baterku z batohu a svítí na stěny jeskyně, obraz jak se VíTR dobývá do staré vozovny na pobřeží, vítr duje, deka na hlavě mu vlaje, deka podpaždí mu vlaje, baletní vlak na špičkách tančí kolem něj. Velmi intimní, možná by se Nil měl přiobléci, bude zima, že jo?. Křehký a přesný jak švýcarské sněhové vločky. Za jasného počasí je vidět krapety a mu na klávesnice tiše krapají: krap, krap. Škoda, že skladby jsou tak krátké. Dvoj až trojnásobná délka by nebyla na škodu.
►♪◄
Žádné komentáře:
Okomentovat